Proměnlivost života: Inspirace z jógy, buddhismu a taoismu
Změny k životu patří. Někdy přicházejí postupně, jindy se jich sejde hned několik najednou – a my ztrácíme pevnou půdu pod nohama. Přestože víme, že proměnlivost je přirozená, může být náročné ji přijmout.
To, jak změnami projdeme, závisí především na našem postoji.
Moudrost východních filosofií
Východní tradice považují proměnlivost za základní vlastnost života. Když si to uvědomíme, můžeme v tom najít úlevu.
Jóga rozlišuje mezi tím, co je pomíjivé (prakriti – hmota, psychika, příroda) a tím, co je věčné (purusha – čisté vědomí). Učí nás nevázat se na nestálé projevy, ale opírat se o hlubší, neměnné vědomí – svědka všeho, co se děje.
Buddhismus mluví o pomíjivosti (anicca) jako o jednom ze tří znaků existence. Vše se rodí a zaniká. Přilnutí k věcem, které se mění, přináší utrpení, protože se snažíme udržet něco, co udržet nejde. Meditace nám umožňuje prožít tuto nestálost přímo – například při vnímání dechu, pocitů či myšlenek, které neustále přicházejí a odcházejí.
Taoismus zase zdůrazňuje plynutí se životem. Koncept wu wei (nezasahování, jednání beze snahy) ukazuje, jak jednat v souladu s přirozeností. Alan Watts ho překládá jako „neznásilňování proudu bytí“ – jde o jednání s lehkostí, spontánně, bez přehnaného tlaku.
Wu wei - plynutí s proudem života
Ve společnosti plné výkonu, plánování a efektivity je wu wei připomínkou, že často není třeba tlačit. Některé věci se dějí snadněji, když do nich nevkládáme zbytečné úsilí.
Profesor William Rosenzweig shrnuje principy wu wei jako: trpělivost, přítomnost, konání bez úsilí, nelpění – tedy kvality, které rozvíjí i jóga a meditace. Wu wei není lenost, ale umění poznat, kdy konat a kdy uvolnit sevření.
Jak wu wei žít?
Najít činnost, kde zažijeme stav flow – plné ponoření do přítomnosti.
Nechat si v kalendáři volná okna, aby nám až daný okamžik ukázal, jak s ním naložit a kam nás to táhne.
Ptát se svého srdce: „Co právě potřebuješ?“
V přírodě se na chvíli zastavit a vnímat ji všemi smysly – dotek slunce, zpěv ptáků, šumění listí, barvy a tvary květin.
Proces jako neustálý tok zkušeností
Jsem studentkou procesově orientované psychologie (POP), která chápe proces jako neustálý tok zkušeností, neustále se vyvíjející dynamiku lidské zkušenosti. Stejně jako život, který je plynoucí. Jediná jistota v životě je změna. Amy Mindell popisuje proces jako proudění mezi Taem, které lze pojmenovat, a Taem, které pojmenovat nelze – jako kreativní studnu, z níž všechno vzniká.
Naslouchat procesu znamená všímat si, kam proudí naše energie: co nás oživuje a přitahuje, a co nás naopak vysiluje či odpuzuje. Když tomu nasloucháme, život nás vede správným směrem. Stejně tak i když se nám děje v životě něco, co se nám nelíbí, co jde proti naší představě o tom, jak by věci “měly být”, můžeme se sami sebe zeptat “co mi to chce ukázat?”.
Závěrem - jak projít změnami?
Pro mě je tato připomínka vždy úlevou. Umožní mi povolit sevření, nadechnout se a důvěřovat proudu života. Namísto kontrolování a obav se mohu ptát: „Kam mě tyto změny vedou?“, “Co dobrého v nich mohu najít? Jaké dveře se mi tu otevírají?”
Přeji vám dobré plynutí na cestě – ať už řeka života právě teče divokým korytem, nebo se zklidňuje do tichého proudu.