Seznámení s nervovým systémem: stres, regulace a dysregulace

 

Co je regulace nervového systému, jak funguje sympatikus a parasympatikus a jak poznat, že tělo zůstává příliš dlouho v napětí, vyčerpání nebo vnitřním poplachu.

V poslední době ke mně chodí mnoho klientů, kteří se cítí zahlcení a vyčerpaní. Snaží se o sebe pečovat, cvičí jógu, dělají „správné věci“, a přesto mají pocit, že se nedokážou doopravdy zregenerovat. Pár dní je jim lépe, pak se ale znovu propadnou do únavy, napětí nebo podrážděnosti.

Znám to i z vlastní zkušenosti. Před pár lety jsem byla dlouho ve stavu, kdy jsem byla často unavená, bez energie a bez chuti do věcí. Když mi bylo pár dní dobře, měla jsem radost, že se to konečně zlepšuje. A pak jsem znovu spadla. Dnes zpětně vidím, že velkou roli v tom hrál stav mého nervového systému. Nepomohla mi jedna zázračná věc. Pomohlo mi postupně víc naslouchat tělu, vnímat jeho signály a upravit nároky, tempo i svůj vztah k práci.

Tento článek není návod typu „5 kroků, jak se zbavit únavy“. Spíš vás chci seznámit se základní mapou. Když lépe porozumíme tomu, co se v těle děje při stresu a po zátěži, snáz poznáme, co opravdu potřebujeme.

Co je regulace nervového systému

Regulace nervového systému je schopnost organismu reagovat na zátěž, mobilizovat energii, a když je po všem, zase se vracet do větší rovnováhy. Nejde o to být pořád klidná a uvolněná. Jde o pružnost. O schopnost přecházet mezi akcí – spočinutím, mobilizací – uvolněním - podle toho, co je zrovna potřeba. Autonomní nervový systém řídí mnoho procesů, které běží bez našeho vědomého úsilí, například srdeční tep, krevní tlak, dýchání nebo trávení – a ty jsou právě ovlivněni tím, zda jsme ve stresu nebo ne.

Základní rozdělení: sympatikus a parasympatikus

V základním anatomickém dělení mluvíme hlavně o dvou částech autonomního nervového systému: o sympatiku a parasympatiku. Některé učebnice uvádějí ještě enterický nervový systém, tedy nervový systém trávicího traktu, ale pro základní orientaci nám teď stačí první dvě části.

Sympatikus připravuje tělo na akci. Zvyšuje tep, krevní tlak, napětí ve svalech, omezuje trávení a pomáhá nám mobilizovat energii. Hodí se, když potřebujeme rychle reagovat, ubránit se, utéct, podat výkon nebo zvládnout náročný úkol. Sám o sobě není špatný. Potřebujeme ho. Problém nastává ve chvíli, kdy v tomto režimu zůstáváme příliš dlouho a tělo nemá dost prostoru vrátit se zpět.

Parasympatikus podporuje odpočinek, trávení, obnovu a zklidnění organismu. Pomáhá tělu zpomalit a regenerovat. Ani tady ale nejde o to „vypnout navždy“. Zdravě fungující nervový systém umí mezi mobilizací a zklidněním pružně přepínat.

Praktická mapa tří stavů

Vedle tohoto základního dělení dnes mnoho terapeutů pracuje také s polyvagálně informovanou mapou tří stavů. Ta může být pro běžného člověka velmi užitečná, protože pomáhá lépe rozpoznat, jak se právě cítím a co potřebuji. V tomto jazyce se často mluví o třech hlavních stavech:
a) ventrální vagální regulaci neboli stavu bezpečí, kontaktu a většího klidu,
b) sympatické mobilizaci neboli stavu akce, boje nebo útěku,
c) dorzální vagální imobilizaci neboli stavu stažení, vypnutí nebo shutdownu.

Důležité ale je, že to není totéž jako základní anatomické dělení na „tři větve ANS“. Je to spíš praktická mapa stavů než jednoduchý anatomický seznam.

Ventrální vagální stav bývá spojený s pocitem většího bezpečí, schopností být ve vztahu, mluvit, vnímat druhé a zároveň zůstat v kontaktu se sebou. Sympatická mobilizace nám pomáhá jednat. Dorzální vagální stav je spíš stav stažení, odpojení nebo útlumu, který se objevuje ve chvíli, kdy je zátěže příliš a systém přechází do ochranného režimu. Zvenku může někdy vypadat podobně jako odpočinek, ale uvnitř je to jiný stav. Je rozdíl mezi tím, když si po práci lehnete a je vám v tom dobře, a tím, když se sesypete na gauč a nejste schopní ničeho.

Co znamená dysregulovaný nervový systém

Když mluvíme o dysregulaci, většinou tím myslíme stav, kdy nervový systém hůř přechází zpět do rovnováhy. Člověk může zůstávat déle v napětí a vnitřním poplachu, nebo se naopak propadat do vyčerpání, otupění a odpojení. Může se to projevovat třeba podrážděností, úzkostí, pocitem, že jste pořád ve střehu, potížemi se spánkem, svalovým napětím, zažívacími potížemi, únavou nebo horší koncentrací. Dlouhodobě aktivovaný stresový systém může narušovat spánek, trávení, paměť i soustředění.

Proč pak reagujeme citlivěji

V takovém stavu často nestačí jen „rozumově vědět“, že je všechno v pořádku. Tělo může reagovat, jako by hrozilo nebezpečí, i když objektivně nehrozí. Velkou roli v tom hraje amygdala, která se podílí na rychlém zpracování hrozby a stresové reakci. Při dlouhodobém stresu se mění fungování okruhů mezi amygdalou, hipokampem a prefrontální kůrou, což může ztěžovat klidné vyhodnocování situace, soustředění i návrat do většího bezpečí.

Proto někdy nestačí jen více cvičit, více meditovat nebo se více snažit. Někdy je naopak potřeba ubrat. Zpomalit. Vnímat signály těla dřív, než začne křičet. A postupně budovat větší pocit bezpečí, předvídatelnosti a obnovy.

Jestli se vás týká dlouhodobá únava, nespavost, bušení srdce nebo výrazné zažívací potíže, neberte to automaticky jen jako „rozhozený nervový systém“. Únava je příznak mnoha různých stavů a vyplatí se nechat si zdravotní příčiny zkontrolovat, zvlášť když potíže trvají déle než pár týdnů nebo zasahují do běžného fungování.

Malá reflexe na závěr

Zkuste se dnes 2-3x během dne na chvíli zastavit a položit si tři otázky:

  1. V jakém stavu teď asi jsem?
    Spíš v napětí a tlaku, v klidu a kontaktu, nebo v únavě a odpojení?

  2. Jak to poznám v těle?
    Například podle dechu, napětí ve svalech, tepu, energie, chuti mluvit s lidmi nebo naopak stáhnout se.

  3. Co teď potřebuji o trochu víc?
    Pohyb? Pauzu? Jídlo? Ticho? Jít ven? Kontakt s někým blízkým? Méně podnětů?

Není potřeba hned něco měnit. Někdy je prvním a velmi důležitým krokem už jen to, že se zastavíme a všimneme si, co se v nás právě děje. Právě z takového uvědomění pak může přijít větší zklidnění i lepší regulace nervového systému.


Možnost spolupráce

Pokud cítíte, že by vám prospěla individuální podpora, můžete se mi ozvat. Nabízím individuální lekce jógy zaměřené na úzkost, stres a vyčerpání anebo individuální terapeutická sezení. Nebo se přidejte na celodenní akci Pohlazení nervového systému, která proběhne v sobotu 25.4.
Pro více informací mi napište na e-mail: info@terezahausmanova.com