“Stres” se stal tak trochu synonymem pro dnešní dobu. Možná je to až trendy - mít toho hodně, být ve stresu, nestíhat. Dělá to však dobře i našemu tělu, mysli a celkovému rozpoložení? 

Co si vůbec máme představit pod termínem “stres”?

Jedná se o fyziologickou odpověď organismu na potenciálně nebezpečné podněty, s nimiž se lidský organismus musí vypořádat. Obvykle se stresem rozumí vnitřní stav člověka, který je buď přímo něčím ohrožován, nebo takové ohrožení očekává, a přitom se domnívá, že jeho obrana proti nepříznivým vlivům není dostatečně silná (J. Křivohlavý).

Dané nebezpečí nebo ohrožení se děje reálně nebo v našich představách (na což tělo reaguje, jako kdyby bylo reálně). Může přicházet zvenčí, např. od šéfa z práce, ale i zevnitř v podobě vnitřního kritika a postoje, který vůči sobě zaujímáme. Při stresu je charakteristický pocit ohrožení a že jsou věci mimo naši kontrolu.

Avšak stres není vždy špatný, plní důležitou roli jednak pro přežití, když se nacházíme v reálném nebezpečí, tak abychom zmobilizovali vnitřní zdroje a s daným nebezpečím se vypořádali (útok-útěk). Zadruhé nám pomáhá podat výkon - např. když se blíží deadline v práci a potřebujeme odevzdat projekt. Tělo zvládne podat větší výkon než běžně. Takový stres se nazývá “eustres”. Nicméně důležité po odeznění stresu je se zastavit, dopřát tělu prostor pro regeneraci a odpočinek, vrátit se zpátky do homeostáze a načerpat sílu, aby nervová soustava měla dostatečnou odolnost vypořádat se s dalšími výzvami.

Toto se často neděje. Po pominutí jedné stresové události přijde další, aktivita sympatiku tak dlouhodobě převládá nad parasympatikem a tělo se tak vyčerpává. Tím se z akutního stresu stává chronický, který je dlouhodobý a jedinec si často ani není vědom, že je ve stresu.

Co se konkrétně děje v těle při stresové reakci?

HPA osa (hypothalamus-hypofýza-nadledviny) spolu se sympatikem vyloučí stresové hormony (hlavně kortizol). Zvýší se krevní tlak a energie jde především do mozku a do svalů, pozastaví se činnost trávicí soustavy. Také dochází k aktivaci imunitního systému – imunitní buňky jdou z lymfatického systému a sleziny do krve, zvýší se tak množství imunitních buněk v krvi. Jdou do částí, které pravděpodobně nejvíce trpí při fyzické konfrontaci (např. kůže) a použijí se i na zacelení případných zranění. Zároveň kortizol potlačuje činnost makrofágu, část imunitních buněk.

Reakce útok-útěk dnes není už tolik vhodná, jelikož ve většině případů stresové reakce neohrožují náš život, ale spíše sebevědomí, společenské postavení nebo naši potřebu respektu a přijetí. Dnes utíkáme spíše na psychické rovině a vyhýbáme se tím strachu. Když útěk ani útok nenastanou, tak stresovou reakci postupně zvnitřňujeme v těle v podobě chronického stresu.

Jak souvisí stres se zažíváním?

Zdravé zažívání podporuje činnost parasympatiku, který se aktivuje např. při józe, meditaci, hlubším dýcháním, procházce v přírodě, masáži. Pro optimální fyzické a psychické zdraví je potřeba vyrovnávat aktivitu sympatiku a parasympatiku. 

Při dlouhodobém stresu a aktivaci sympatiku, tělo je v napětí, což ovlivní funkci jednotlivých orgánů, jelikož nemají například dostatek výživy, prostoru a pulzace pro správné fungování; jsou také ve stažení, stejně jako zbytek těla, a jejich fungování je omezené.

Dále dlouhodobý stres mění složení střevního mikrobiomu, konkrétně snižuje množství probiotických bakterií ve střevech a množství sIgA – sekrečních protilátek, dochází tak ke zvyšování zánětlivých cytokinů (inflammatory cytokine response), čímž se celkově oslabí imunita. Narušení střevního mikrobiomu může následně ovlivnit naše psychické zdraví. Je vědecky prokázáno, že nízké množství probiotických bakterií se může pojit s depresí a únavou, kdežto zdravá mikroflóra lépe napomáhá tělu se zvládáním stresu. Dlouhodobý stres může vyvolat křeče a stažení ve střevech, nebo průjem či zácpu. Může se změnit propustnost a pohyblivost střev, nebo také regenerační schopnost střevní sliznice.

Když máme málo zdravých bakterií, ovlivňuje to naše zdraví, přizpůsobivost a odolnost vůči stresu. Dostáváme se tak do začarovaného kruhu, jelikož právě stres, trauma a pocity ohrožení nepříznivě ovlivňují fungování osy střeva-mozek a mikrobiom ve střevech (Ch. Watts). Z výše uvedeného vyplývá, že je nutné pracovat s tělem a myslí holisticky, jelikož naše tělo, mysl a emoce jsou provázané. Zároveň bychom měli dbát na dostatečný odpočinek a aktivaci PNS, aby zažívací systém mohl fungovat optimálně. Také je důležitá zdravá a vyvážená strava zlepšující kondici mikrobiomu.

Pokud se chcete naučit lépe zvládat stres, zvýšit odolnost nervové soustavy a zlepšit zažívání, přihlaste se na kurz Jógy pro lepší zažívání. Začínáme v pondělí 4.10.